Radiožurnál

Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. Nesmí chybět ve speciální sérii KATI o těch, kteří mají krev na rukou. Jeho příběh vypráví Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Vláda plánuje od ledna znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Co systém znamená pro podnikatele? Pocítí změnu zákazníci? A kolik peněz může EET reálně přinést státní pokladně? Vladimír Kroc se zeptal prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka.

Směřuje spor prezidenta Pavla a premiéra Babiše kolem summitu NATO k ústavní kompetenční žalobě? Ustojí britský premiér Starmer ztráty, které jeho labouristé utrpěli v pátečních místních volbách? A na co se zaměřil papež Lev XIV. v prvním roce v čele katolické církve?

V dnešním Rusku, někdejším Sovětském svazu, se chystají tradiční oslavy Dne vítězství. Jaké podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy budou? „Méně okázalé, budou střídmější, nebude tam těžká technika. Kremelský režim to zdůvodňuje tím, že není kulaté výročí, že největší oslavy jsme si zažili loni. Nicméně když se podíváte na tu situaci, která kolem toho panuje, tak to tak jednoduché není,“ naznačuje.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.

Hana Pešková se narodila v červnu roku 1924. V seriálu Radiožurnálu o dlouhověkosti ukazuje, jak jí pomáhá dotykový telefon a jak stále sleduje jako architektka nejrůznější stavby. Výjimečné je, že paní Hana bydlí i ve 101 letech doma, a navíc sama.

Francie chce, aby třetina její spotřebované energie pocházela do tří let z obnovitelných zdrojů. I proto intenzivně staví větrné elektrárny na moři. Zprovozněné jsou už čtyři. Další jsou ve výstavbě. Jednou z největších fungujících větrných farem na moři je ta nedaleko přístavního města Fécamp v Normandii.

Politici v Brně opět řeší, jestli mají ve městě zůstat komunistické symboly. Po soše Rudoarmějce na Moravském náměstí přišla na řadu památkově chráněná hlava Stalina na Ústředním hřbitově. Mají zmizet, nebo vydržet? Téma pro Brněnskou jedenáctku. Stejně jako nový pokus o oživení kryté tržnice na Zelném trhu, která už definitivně není žádnou tržnicí. Krátce se podíváme i na brněnský vynález – zubní probiotickou nanonit.

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?

Nakolik musí stát zvýšit výdaje na obranu, aby plnil závazek dvě procenta HDP? Jak k tomu může pomoci nová pozice vládního zmocněnce? A kdo by měl zastupovat Česko na summitu NATO? Vladimír Kroc se zeptal bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci a budoucího vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči Alianci Jakuba Landovského.

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?

Nápaditá a pozitivní komedie o životě rodiny po rozvodu. Tak by se dal charakterizovat snímek Co nám zbylo z lásky. S vlastní rodinou, psem a ve vlastním islandském městečku ho více než 8 let natáčel režisér Hlynur Pálmason. „Film vznikal neprozkoumanou cestou, rodina ho natáčela společně. Nebojí se ironického humoru, ale je zároveň poetický a jemným, velmi přístupným způsobem novátorský. Moc si ho cením,“ říká Pavel Sladký. Kdo je Hlynur Pálmason? Poslechněte si recenzi.

Aktuálně žije ve Dvoře Králové nad Labem 27 žiraf – Rothschildovy a síťované. Pomyslnou hvězdou je samec Bořek. V 17 letech jde už o staršího pána, po čtyřech letech pobytu v zahradě už ale zplodil 16 potomků. Žirafy chovatelé krmí granulemi, speciální kaší, senem, čerstvou zeleninou nebo ovocem. Základem jsou ale větve stromů, hlavně vrb a bříz. Zoo je získává ze svých pozemků, další nabízejí dárci. Co se nevyužije jako čerstvé krmivo, se suší anebo mrazí.

O víkendu 9.–10. května přivítá Praha Maker Faire – festival inovací, kreativity a kutilství. „Představí se to nejzajímavější z celé republiky, co se týká inovací, současných technologií, jednotlivců, týmů, ale i špičkového výzkumu,“ těší se programová ředitelka festivalu Barbora Pešek. Čím je pro ni festival? „Něčím, čím žiji. Je to hodně postaveno na radosti, sdílení z poznávání, na skvělé atmosféře a na otevřené komunikaci,“ popisuje.

Válečný veterán Karel Nývlt oslavil v březnu sté narozeniny. Patří tak mezi 1158 lidí, kterým je sto a více let. V seriálu Radiožurnálu o dlouhověkosti mluvil o současném životě v domově pro seniory i o tom, jak při odboji ničil mosty a minoval železnice. Jako osmnáctiletý utrpěl při výbuchu granátu zranění.

Některá pohoří v Česku a na Tchaj-wanu jsou si geologicky velmi podobná, říkají vědci. Sesuvy půdy a zemětřesení proto zkoumají společně odborníci z obou zemí – v těchto dnech jejich mezinárodní setkání pokračuje v Beskydech. Co je tam pro tchajwanské geology zajímavé, pověděl našemu reportérovi Jia Jyun Dong z Národní centrální univerzity.

Ve Varšavě se po pěti letech znovu otevřelo Muzeum plakátu – nejstarší svého druhu na světě. Jeho stálá výstava nabízí návštěvníkům neobvyklý vhled do polské historie – skrze ikonická díla vypráví o dělení země mezi mocnosti, odporu proti německé okupaci, životě v socialismu i o současnosti, která rozhodně není klidná.

Babiš má imunitu, Nagyová je vinná. Bylo předem v podstatě jasno. Proč o tom musel znovu rozhodovat soud? A jaký trest v kauze Čapí hnízdo hrozí premiérovi? Nezmění vláda trestní řád? Hostem V12 je expert na trestní právo Tomáš Gřivna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Proč návrh novely zákona o rozpočtové odpovědnosti vyvolává ostré spory mezi vládou a opozicí? Co vypovídá předběžný odhad dubnové inflace v Česku a její poměrně výrazný růst o možném dalším vývoji spotřebitelských cen? A proč se regionální vláda Kanárských ostrovů důrazně ohrazuje proti rozhodnutí španělského ministerstva zdravotnictví přijmout výletní loď, na jejíž palubě byla zjištěna nákaza nebezpečným hantavirem?

Jak by se mohly v příštích letech změnit přijímací zkoušky na střední školy? Proč stále v některých oblastech neodpovídá nabídka gymnázií a lyceí zájmu žáků a jejich rodičů? A co v tom může udělat ministerstvo školství? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.